Ministerstvo vnitra zvažuje sedm nabídek mezinárodních společností k monitorování protivládních oraganizací a osob, svolávání protestů a útoků a “nemorálního“ chování. Egyptský ministr vnitra věří, že systém nepostihne svobodu projevu. Plán byl zveřejněn několik dní poté, co Abdel Fattah al-Sisi, který svrhnul prvního legitimně zvoleného egyptského prezidenta, vyhrál podle průzkumů v prezidentských volbách. Konkrétně mají být monitorovány Facebook, WhatsApp, Viber a Twitter, oficiální důvod zní “ochrana civilistů před terorismem“.

Egyptská vláda nedávno vydala zákon, který výrazně omezuje právo občanů k protestu a byla velmi kritizována za porušování lidských práv a svobod od loňského svržení prezidenta Mursího armádou v čele s Al Sisim. Od té doby zemřelo více než 1000 odpůrců vlády a více než 16 000 jich bylo uvězněno.
Není to poprvé, co se vládnoucí egyptská vládnoucí garnitura snaží kontrolovat online komunikaci. Už před třemi lety během “arabského jara“ shodila tehdejší policie mobilní síť – účelem bylo zastavit komunikaci mezi protirežimními revolucionáři.

Další články na téma Google

Nejčtenější příspěvky

Na základě toho chce Google zvýšit podíl šifrovaných e-mailů, a proto se rozhodl vytvořit rozšíření pro prohlížeč Chrome.

Rozšíření End-to-End je založeno na šifrovacím algoritmu Pretty Good Privacy (PGP) a používá nově vyvinutou šifrovací knihovnu na bázi JavaScriptu. End-to-End umožňuje kromě šifrování zpráv pochopitelně i jejich dešifrování a podporuje také digitální podpisy.

Google sice zveřejnil zdrojový kód rozšíření, ale zároveň upozornil, že se zatím jedná o testovací alfa verzi a nenajdete ji tedy v Chrome Web Store. To dá rozum, že před ostrým nasazením se musí ještě vychytat případné nedostatky či chyby. Googlu tak pomůže internetová komunita. Hlavním cílem rozšíření je dosáhnout takové úrovně, aby bylo možné šifrovat e-maily v prohlížeči bez ohledu na poskytovatele e-mailové schránky.

Další články na téma Google

Nejčtenější příspěvky

Tabulka zobrazuje 30 zemí, které představují 70% světové populace. Ze třiceti států se Česku podařilo získat 12. místo. Výzkum proběhl mezi uživateli mobilu, televize, počítače nebo tabletu.

Kolik, kolik, …?

Češi denně stráví sledováním obrazovek a displejů přes sedm hodin! To je skoro o hodinu a půl víc, než Italové nebo Francouzi (důvod si jistě každý domyslí).

A u čeho Češi tráví nejvíce času?

Jednoznačně u počítače, hned potom následuje mobil a až na třetí příčce je televize. V poměru s ostatními zeměmi tráví Češi hodně času i s tabletem, v tomto směru jsme tedy čtvrtí na světě.

Suma sumárum

S mobilem a na počítači tráví Češi dvě hodiny denně, na televizi koukáme o deset minut méně a s tabletem trávíme průměrně hodinu a deset minut. Co se týká evropských zemí, suverénně vedeme!

Počítače už nejsou in!

Ze studie vyplývá, že stále více uživatelů využívá internet přes mobilní zařízení. Mobily jsou totiž nejprodávanější elektronikou na světě a tablety se prodávají mnohem více než stolní počítače nebo notebooky.

Na surfování po internetu je PC stále nejlepším prostředníkem!

V květnu celosvětově představoval mobilní přístup na internet 25 %, například v Asii nebo Africe, se blíží až k hranici 40 %. Oproti tomu v Evropě uživatelé přistupují na internet přes mobilní zařízení jen v šestnácti procentech případů.

I v chatrči z hlíny a rákosu mají televizi

Studie odhalila i fakt, že televizi má doma 5,5 mld. lidí, což je neuvěřitelných 78 % světové populace, mobil potom 5,2 mld. lidí, což je 73 % populace. Třetí místo obsadily smartphony, které vlastní 1,6 mld. lidí a až čtvrté a páté jsou notebooky a stolní počítače. Plejádu elektronických zařízení zakončují tablety, které v rukou svírá asi necelá půlmiliarda populace.

Další články na téma smartphone

Nejčtenější příspěvky

Nový FireFox používám už minimálně týden a můj pohled se trochu mění. Což o to, rozhraní je pěkné, soukromí taky pořád vypadá dobře, jenže: Je to prostě pomalý! Několikrát jsem se už přistihnul při tom, že místo abych pustil FireFox, který mám teď jako výchozí prohlížeč, tak raději kliknu na Chrome Jsou to skoro neměřitelné zlomky vteřin, ale člověk ty prodlevy vnímá a z toho se pak skládá výsledný dojem. Takže, jak pravil jeden člověk, kterého jsem potkal v zimě v hospodě na sjezdovce na Pradědu: „To máš tak se vším: Koupíš cedník – teče. Zavaříš ho – necedí.“

Další články na téma šmírování

Nejčtenější příspěvky

A jak k tomu všemu vlastně došlo?

Pan Mario Costeja González měl zhruba před patnácti lety dluhy, které vedly k zabavení jeho nemovitostí. Španělský deník La Vanguardia na svém webu uvedl jeho jméno a informaci, že se budou tyto nemovitosti dražit. Mario veškeré své dluhy splatil, ale stránka na webu zůstala a zaindexoval ji také Google. Při vyhledání jména Maria Costeja Gonzáleze tak mohl kdokoli zjistit, že se topil v dluzích a byl mu zabaven majetek.

V roce 2010 se Mario oficiální stížností u státního úřadu pro ochranu osobních údajů domáhal od vydavatele webu La Vanguardia a také od španělské pobočky Googlu odstranění stránek s jeho jménem, nebo alespoň jeho jména. Jednak své dluhy uhradil a taky ho tato privátní informace z minulosti může poškozovat.

Stížnosti bylo vyhověno a provozovatel webu i španělský Google museli odstranit dotyčné záznamy. Zkomplikovalo se to ale tím, když španělský Google spolu se svou americkou mateřskou společností podaly proti rozhodnutí španělského úřadu žalobu a případ se tak dostal před soud a následně i evropský Soudní dvůr.

Zcela jistě víme, proč se Google bránil – každý umělý zásah do jeho vyhledávacího algoritmu je náročný proces. A vyhoví-li jednou, pak se takové požadavky jen pohrnou. Přitom je těžké vyřazovat z indexu zcela legální a platné informace, které jsou dohledatelné i jinak, i když obtížněji.

Soudní dvůr EU se ale vyjádřil jasně:

• Provozovatel vyhledávače musí zajistit základní právo na soukromí a ochranu osobních údajů, i když zpracovává veřejné informace třetích stran.
• Pokud má provozovatel vyhledávače v daném státě pobočku, spadá pod evropské právo i v případě sporu o zpracování dat, které probíhá na serverech mateřské firmy mimo území EU.
• Provozovatel vyhledávače musí za určitých podmínek vymazat odkazy na weby třetích stran, které se ve výsledcích hledání zobrazí po vyhledání jména osoby a obsahují informace týkající se této osoby. A to i v případě, že na daném webu třetí strany je informace legálně a stále k dispozici.
• Při požadavku na odstranění z vyhledávání je však nutné hledat spravedlivou rovnováhu mezi veřejným zájmem k přístupu k dané informaci a právem dotčené osoby na ochranu soukromí. Ačkoli obecně převažuje právo dotčené osoby, například v případě veřejně činných osob může převážit právo veřejnosti obdržet informaci o jejich aktivitách.

Pokud byste se vy sami ocitli v situaci jako Mario, máme ze Soudního dvora návod, jak postupovat: „Dotyčná osoba může žádosti zaslat přímo provozovateli vyhledávače, který pak musí řádně přezkoumat jejich opodstatněnost. Pokud správce uvedeným žádostem nevyhoví, může se dotyčná osoba obrátit na dozorčí nebo soudní orgán, aby provedl potřebná ověření a následně uložil danému provozovateli konkrétní opatření.

Další články na téma Google

Nejčtenější příspěvky

Microsoft si pospíšil, záplatu sestavil během několika málo dnů a do svého aktualizačního systému ji vypustil hned první květnový den. Záplata se ale netýkala jen podporovaných operačních systémů Windows a verzí Internet Exploreru, ale naprosto všech. Opravný balíček tedy dorazil i na Windows XP SP3 s Internet Explorerem 6.

Uživatele XPček to určitě potěšilo a dalo jim to malou naději, že to s tím ukončením podpory asi ve finále nebude tak vážné, jak se původně tvrdilo. Microsoft sice říká, že se jednalo o zcela výjimečnou situaci, nicméně takový případ se může za pár týdnu opět zopakovat.

Windows XP je systém, který podle statistik najdete na každém čtvrtém počítači s internetovým připojením (26 % v dubnu 2014). Velmi silné postavení mají XPčka i v České republice. Podle polského Gemiusu, který měří návštěvníky všech velkých českých webů včetně Seznamu a zpravodajských portálů, je na přelomu dubna a května používalo k surfování 20 % tuzemských uživatelů – tedy každý pátý. Microsoft tak trochu doufal, že touto dobou bude mít Windows XP už jen minimum lidí. Ale situace je opačná a u nás může trvat ještě rok a v celosvětovém měřítku ještě mnohem déle.

Měl si tedy Microsoft stát za svým a Windows XP včetně IE6 ignorovat, nebo by se dočkal tvrdé kritiky? To by zase média patřičně rozmázla celý případ a obyčejný člověk by měl na paměti, že Microsoft kdesi udělal chybu a odmítl ji opravit.

Tento počin Microsoftu ale udělal z ajťáků lháře jedním tahem. Celou tu dobu přesvědčovali technici vedení o tom, že bude potřeba vydat peníze na nákup nových počítačů a softwaru, ale Microsoft suverénně porušil pravidla hry a vedení firem teď může velmi snadno argumentovat: „Podívejte se, tady píšou, že Microsoft vydal kritickou záplatu pro Windows XP a Vy nás tu tolik měsíců taháte za nos.“

Nechceme Microsoft omlouvat, ale faktem je, že se při svém rozhodování ocitnul mezi mlýnskými kameny – vlastně každé rozhodnutí by bylo špatné. A k tomu si podporou Windows XP po 8. dubnu řeže sám pod sebou větev – z dodatečného vývoje oprav mu totiž neplynou žádné příjmy.

Microsoft se neustále obhajuje tím, že podpora Windows XP skončila teprve nedávno. Ale ať chce nebo ne, podobné chyby se objevují docela často. Jak bude Microsoft reagovat třeba za měsíc?

Další články na téma Microsoft

Nejčtenější příspěvky

Telefonních budek je spousta v každém civilizovaném městě. Jenže dnes, v době mobilních telefonů, se jejich význam vytratil.

V New Yorku, který má těchto pomníků nedávné historie na svém území 7300, dost usilovně přemýšleli, co si s budkami počít. A protože Američanů je hodně a navíc odliv mozků z Evropy znamená jejich příliv do Ameriky, nedal na sebe dobrý nápad dlouho čekat. Rozhodli se využít telefonní budky jako wi-fi vysílače pro vytvoření bezdrátové sítě, která bude zdarma a taky dost dobře pokrývat většinu New Yorku.

Nápad je to opravdu parádní, protože k jeho realizaci toho není mnoho potřeba:

• Telefonní dráty už v budkách jsou, stačí tedy připojit nějaký ten DSL modem s Wi-Fi modulem a k tomu solidní všesměrovou anténu. V normálních českých poměrech by se tohle vybavení dalo pořídit v solidní kvalitě do 5000,- Kč. Pokud to Američané budou ovšem stavět s použitím výrobků Cisco, bude to mnohem dražší
• Elektrický proud v budkách taky je, takže největší problém odpadá.
• Ochrana proti vandalům by v budkách taky neměl být velký problém, vybavení se určitě dá „zabastlit“ do nějakého pevného plechového boxu. Teda kromě antény – ta bude asi zranitelná.

Starosta New Yorku, Bill de Blasio, tenhle projekt velice podporuje. Očekává, že nakonec se na projektu přímým i nepřímým způsobem vydělá, protože:

• Volně dostupný internet podle něj přiláká malé podniky, technologické startupy a pomůže i obyvatelům, kteří si nemohou dovolit kvalitní internetové připojení.
• Vytvoří pracovní místa pro údržbáře.
• Reklama na telefonních budkách by měla přinést přímý zisk ve výši 17,5 milionu dolarů.

Pokud i vás napadá to samé co mě, tak vězte, že Česko má na svém území v letošním roce kolem 14000 telefonních budek! Ovšem valem jich ubývá, protože se pro ně nenachází žádné opravdu rozumné využití. Snaha ale je, např. projekt „knihobudka„, který používá budky jako veřejné půjčovny knih. Takže by to asi i v ČR chtělo nápad. Ten z New Yorku by, myslím, u nás asi moc smysl neměl. Přeci jen dostupnost wi-fi zdarma je v Česku oproti zahraničí opravdu skvělá a i ceny mobilních datových služeb jsou u nás na příznivé hladině.

A co vy, máte nějaký nápad?

Další články na téma internet

Nejčtenější příspěvky

Chyba v IE patří mezi „zero-day exploit“, což je zneužití nultého dne. Tak jsou označovány bezpečnostní chyby, kterých útočníci využijí k útoku ve stejný den, kdy je chyba objevena bezpečnostní společností. Není tedy žádný časový prostor na její opravu a uživatelé se ani nemohou nijak bránit.

Internet Explorer přistupuje do paměti i k objektům, které byly smazány nebo chybně přiděleny. Kvůli chybě může útočník podstrčit nakaženou stránku, která této chyby využije a spustit tak v Internet Exploreru jakýkoliv programový kód se stejnými právy, jako má jeho uživatel.

Tvůrce Internet Exploreru – Microsoft chybu potvrdil a aktuálně analyzuje problém a vytváří opravu. Je velmi pravděpodobné, že ji vydá jako samostatnou bezpečnostní aktualizaci a samozřejmě ji zařadí i mezi souhrnné měsíční aktualizace.

Dokud není dostupná aktualizace, můžete snížit riziko hrozby tím, že nebudete otevírat e-mailové přílohy z webových e-mailových rozhraní a nebudete klikat na kontextové odkazy, u kterých si nejste absolutně jistí jejich nezávadností. V tuto chvíli doporučujeme zakázat Adobe Flash plugin, který je pro úspěšné zneužití chyby nezbytný. A případně i nastavit rozšíření bezpečnostních pravidel v IE a nainstalovat a nastavit doplňkový systém zabezpečeni EMET od Microsoftu.

Pokud vám to okolnosti dovolí, přejděte dočasně na jiný prohlížeč.

Pozor ale, pokud máte Windows XP, kterým v tomto měsíci skončila podpora ze strany výrobce. Vzhledem k provázanosti IE s operačním systémem je skoro jisté, že se jich nová aktualizace týkat nebude.

O tom, co dělat, pokud máte stále ještě Windows XP, jsme vás informovali zde.

Seznam.cz se navíc odhodlal udělat světově ojedinělý projekt: Haptické mapy pro celou Českou republiku. A co že vlastně haptické mapy jsou? Jsou to mapy sloužící nevidomým a slabozrakým. Pracují se specifickým mapovým klíčem, který generuje černobílé mapy, ty po tisku na speciální papír a za použití tzv. fuseru nabobtnají do hmatem čitelné podoby.

Mapy jsou od 1. dubna k dispozici na stránce hapticke.mapy.cz a jsou optimalizované pro tisk a skládání jednotlivých vytištěných listů map. Projekt vývoje haptických map je výsledkem dlouhodobé spolupráce společnosti Seznam.cz s univerzitními pracovišti, zvlášť pak se střediskem Teiresiás Masarykovy univerzity a střediskem Elsa při ČVUT.

Co je internet věcí:

Každý tuší, že existuje mnoho zařízení, vybavených čidly a senzory, které snímají nějaké hodnoty, které někam ukládají, aby je následně mohly použít. Příkladem jsou řídicí jednotky automobilů, výrobní linky, ale také třeba chytřejší domácí lékařský teploměr nebo tlakoměr dokáže uložit hodnoty a následně zobrazit trend. Miniaturizace a dnešní dotaženost technologií pro bezdrátovou komunikaci a všudypřítomný přístup k internetu vedou k tomu, že moderní zařízení neukládají tyto hodnoty „do sebe“, ale na internet. A když už to tak je, tak není problém vyvinout aplikaci, která shromažďuje data z jednotlivých připojených „věcí“, dává je do souvislostí a na základě vyhodnocení takto může jednotlivé věci i řídit. Výsledná situace je, že věci o sobě vzájemně vědí a chovají se podle toho. takže když si pak do nákupního seznamu ve svém smartphonu zapíšete, že chcete koupit 4 másla, tak Vám za chvíli dojde odpověď od vaší ledničky, že tam jednak ještě dvě másla máte a pak taky, že tam na ty 4 másla stejně není místo. Vy následně pomocí aplikace v telefonu vysvětlíte ledničce, že ty 4 másla jsou pro kamaráda. A kamarádova lednička napíše zprávu Vašemu kamarádovi … omlouvám se, to jsem se nechal unést a nemístně zlehčuju technologický pokrok

Realita je ovšem ještě divočejší, protože už dnes vlastně existuje, budu-li parafrázovat nadpis, hodně rozvinutý „internet lidí“. I tady rozvoj cloudových technologií a smartphonů a jiných osobních komunikátorů umožnil dnešní stav, kdy na internetu jsou k dispozici hodně podrobná data o spoustě lidí, jejich aktuální geografické poloze a mnoho jiných informací. Ukládání údajů věcí i lidí do internetových úložišť tak vytváří všeobjímající „Internet věcí a lidí“.

To, že tento dnešní trend bude do budoucnosti jen sílit a stane se standardem potvrzují investice velkých firem, namátkou tyto:

• V lednu Google koupil mladou a nenápadnou kalifornskou firmu Nest, která vyrábí jen detektory kouře a termostaty, připojené k internetu. A za tuhle firmu zaplatil 3,2 miliardy dolarů!
• Včera Microsoft uvedl nový přírůstek do svého cloudu Azure. Je jím cloudová služba, nazvaná Azure ISS (Intelligent Systems Service), která slibuje zjednodušení správy strojů a zařízení, připojených k „internetu věcí“.

To, že i Microsoft, známý svým zdrženlivým přístupem, uvádí službu pro internet věcí, naznačuje mnohé. Přinejmenším to, že jeho nový šéf Satya Nadella přináší čersvý vítr a také, že trend internetu věcí musíme brát velmi vážně.