Ze zpráv z IT byznysu vyplývá zvláštní protiklad: Na jedné straně je tu fakt, že objem cloudového byznysu Amazonu roste obrovským tempem. Na straně druhé stojí skutečnost, že v druhém čtvrtletí Amazon ohlásil ztrátu. Co si o tom má člověk myslet?

Stručný úvod: Co vlastně ten Amazon dělá?

Amazon je zakladatelem cloudového byznysu a největším světovým poskytovatelem tohoto druhu služeb. Množství nabízených služeb je úctyhodná, v krátkosti připomenu ty základní:

• prostor pro ukládání dat v několika variantách – od pomalého a levného prostoru pro archivaci až po rychlý a nákladnější prostor pro online aplikace
• předpřipravené virtuální servery s linuxem i windows, terminálové servery i možnost provozu vlastních virtuálních serverů na infrastruktuře AMAZONu.
• Software jako službu (SaaS) – můžete si tedy pronajmout pouze služby SQL serveru, nebo třeba jen Excel.

Cenové plány má Amazon postavené tak, že zákazník vždy platí za použité prostředky, s tím, že toto využití je většinou měřené v minutových intervalech.

Příklad využití: Pokud potřebujete jednou měsíčně na 30 minut obrovský výkon databázového serveru pro sestavení měsíční analýzy firemních dat, je Amazon schopen vám tuto službu poskytnout a vyjde to určitě mnohem levněji, než pořízení vlastního serveru odpovídajících parametrů.

Kdo typicky využívá služby AMAZOnu?

Amazon má samozřejmě spoustu zákazníků z firemní sféry, pro které je výhodnější neinvestovat do vlastní IT infrastruktury a místo toho si potřebnou funkcionalitu pronajímat formou služby. Nevyjde to levněji, to určitě ne, ale tento přístup umožňuje plynulé přizpůsobování se potřebám trhu a celkově dynamice firmy. Nemusíte svou IT infrastrukturu nijak měnit ani přizpůsobovat, pokud zítra chcete přijmout 400 zaměstnanců a nebo naopak za měsíc zeštíhlit firmu o 50%. Jen AMAZOnu zaplatíte za to, co aktuálně využíváte. Také, pokud zaznamenáte raketový úspěch a vaše firma bude mít během dvou týdnů tisícinásobný nárůst objednávek, AMAZON to snese a infrastrukturu poskytne. A právě ona možnost dynamického přizpůsobení je důvodem, proč služby AMAZONu využívá mnoho poskytovatelů jiných cloudových služeb! Myslíte si, že špatně čtete? Kdepak, je to pravda. Například takový DropBox využívá pro ukládání uživatelských dat právě služby AMAZONu! A zdaleka není sám – patří sem i Citrix, NetFlix, Shazam, DropCam, Pinterest, Spotify, SAP a spousta dalších.

Na mě to působí dojmem, že AMAZON dělá „špinavou práci“ pro mnoho známých a „lesklých“ firem a služeb, které generují svým podílníkům obrovské příjmy. Zatímco výše zmíněné služby si mohou „hrát“ s marketingem, s designem svých služeb a dále zvyšovat svůj úspěch u zákazníků, musí AMAZON investovat do budování, rozšiřování a udržování obrovské infrastruktury. Jasně – nechává si za to platit. JENŽE – a to bude asi ten problém – zdá se, že svět se ubírá jiným směrem. Férový obchodní model, kdy poskytovatel služby si nechává za službu standardně platit, začíná být asi přežitkem. Místo toho se rozvíjí jiný model: Služby jsou poskytovány zdarma, trochu šmírují chování a zvyky svých klientů a následně je s využitím získaných informací zaplavují cílenou reklamou nebo jinak manipulují jejich chování. Zisk společností, které nový model používají, tedy nepramení od klientů jejich služeb, ale od firem, které si u nich zadávají ony manipulace (nejčastěji snad stále formou reklamy – i když kdo ví – vzpomeňme na nedávnou manipulaci uživatelů Facebooku pomocí zobrazování nepravdivých dat).
Já osobně s tímto modelem moc nesouhlasím a myslím, že pokud se udrží, tak přinese lidské civilizaci velké pohromy a celkovou degeneraci lidstva na stádo manipulovatelných (resp. zmanipulovaných) a zdarma si užívajících ovcí. Ale to je jen můj názor. Každopádně se ukazuje, že tento model je mnohem bližší lidské davové psychice, a tedy i mnohem obchodně úspěšnější. Amazon tohle možná docela podcenil. Možná si klienty cloudových služeb představoval jako jednotlivce resp. jako představitele úspěšných firem. Ale ono je to asi jinak: Cloud, to jsou služby pro masy, pro miliony klientů – a to už nejsou jednotlivci, to je DAV. A všichni víme, že psychologie davu je zcela odlišná od psychologie jednotlivce …

Všechny rychlovky

Nejčtenější příspěvky

1. Server E15 publikoval reportáž z Microsoftí konference WPC 2014. Reportáž se točí kolem Microsoftích cloudových služeb, které jsou jasně nosným tématem této konference. Autor v článku popisuje obrovský rozmach MS cloudu a dochází k závěru, že budoucnost nemůže být jiná, než právě cloudová a právě s Microsoftem. Rozhovory se zástupci českých firem, kteří se konference účastní, vyjadřují jediné: kdo v IT byznysu nepůjde s MS a jeho cloudovými službami, skončí na smetišti dějin.
   Četl jsem ten článek docela s nevolí, protože microsoftí cloudové služby se mi moc nelíbí. V X9 jsme je zkoušeli, vytvořili jsme si testovací prostředí, ale výsledek nás nepřesvědčil. Přesto jsem si při čtení článku říkal, že bychom se do téhle oblasti byznysu asi měli pustit, pokud chceme mít jako firma nějakou budoucnost. A potom mě to napadlo: „Co když je ten článek jenom skvěle provedený marketingový tah, psaný na míru Microsoftu a firmám, jejichž zástupci v něm figurují?“. Přečetl jsem si jej pozorně ještě jednou a našel jsem úplně dole zmínku, že cestu autora na konferenci financoval Microsoft…

   Ufff. Ale tentokrát mě skoro dostali!

2. Možná se jednou dočkáme toho, že data do našich smartphonů a notebooků budou bezdrátově proudit z LED žárovek na stropě. Tahle technologie bývá označována jako Li-Fi, aby byla jasná podobnost s Wi-Fi (Li jako Light). Oficiální název technologie je „Visible light communications“. K přenosu se využívá mikroblikání LED žárovek, které by mělo být pro člověka neviditelné. Jako přijímač samozřejmě slouží zařízení na bázi mikrokamery. Zní to hodně zajímavě, ale osobně vidím hodně překážek v cestě Li-Wi do běžného používání, znázorněného na obrázku. Taky se bojím, že blikání LED žárovek bude pro člověka sice neviditelné, ale mohlo by mít skryté následky v podobě bolestí hlavy, poruch soustředění atd.
   
3. Microsoft propustí 18000 zaměstnanců. Je to další revoluční krok, který nový šéf Microsoftu Satya Nadella dělá. Propouštění se bude dít na úrovni všech pracovišť a všech národních poboček. Kdybych chtěl být kousavý, řekl bych, že tohle obrovské propouštění je v přímém rozporu s rozmachem a úspěchy, prezenovanými na vývojářské konferenci Microsoftu.
   

   Jenže to bych se asi spletl. Myslím si, že Satya Nadella je opravdu frajer, který má jasnou vizi a tah na branku.

   Nedivím se tedy, že dokáže určit, co je pro Microsoft zbytečné a pro budoucnost nepotřebné – a zbavit se toho. Fakt mu držím palce.

4. Pár českých nadšenců se pokusilo vytvořit vlastní virtuální měnu, nazvanou CzechCrownCoin. Jenže to moc neklaplo, jejich web hned úspěšně napadli hackeři a stránky projektu jsou doteď velmi špatně dostupné. Celé to působí tak, že parta zakladatelů jsou více nadšenci, než profesionálové. Nedotažené projekty v oboru „virtuálního finančnictví“ velmi snižují důvěryhodnost jinak skvělé myšlenky decentralizovaných virtuálních měn. Bohužel

Všechny rychlovky

Nejčtenější příspěvky

Pražákům, těm je hej! Alespoň co se týká nabídky připojení k internetu pro domácnosti. Už teď v Praze nabízí společnost CentroNet připojení 1Gbps/500Mbps za 990,- korun měsíčně! A do budoucna chce za stejnou cenu poskytovat rovný symetrický gigabit! Ale není to zas tak růžové – dostupnost tohoto optického připojení je i v Praze hodně omezená a z vlastní zkušenosti vím, že v našem hlavním městě existují i místa, kde je velký problém získat jakékoli připojení k internetu

Všechny rychlovky

Nejčtenější příspěvky

Nejvyužívanějším úložištěm zůstávají síťové disky. Na ty zálohuje svá data až 90 % firem. Lokální média jako CD, DVD média či USB paměti jsou využívány k zálohování na 49 % a pásková média využívá asi 39 % firem. Narůstá podíl českých společností, které zálohují do cloudu, tedy zálohují online. Aktuálně je takovýchto firem 12 %, to je ale v porovnání se západní Evropou nebo Spojenými státy, kde využívá online zálohování třetina firem, stále málo.

Zálohování online má mnoho výhod – především je to vysoký uživatelský komfort, rychlost při zálohování i obnově dat a oproti zálohování na síťové disky umožňuje chránit data před nejnovějšími viry typu Cryptolocker – ty zašifrují obsah pevných disků (včetně síťových) a odšifrují je až po zaplacení výkupného.

85% podniků se setkalo s tím, že využívali obnovu dat kvůli ztracenému nebo omylem smazanému souboru. 42% podniků obnovovalo smazené e-maily a až na pátém místě (12%) je kompletní obnova po havárii.

Aby vaše data nebyla nenávratně ztracena a tím ohrožen chod firmy, je důležité tomu předcházet kvalitním řešením pro zálohování, o kterém se dozvíte více na našem webu. S touto problematikou vaší firmě rádi pomůžeme. Kontaktujte nás!

Další příspěvky na téma bezpečnost

Nejčtenější příspěvky

A ejhle! Další důkaz je tady!

Google vydal nové znění podmínek používání Google služeb. Dočteme se tam opravdu pěkné věci!  Veliký Google nám sděluje mimo jiné tohle:

• Váš obsah (včetně e-mailů) analyzují naše automatizované systémy, abychom vám mohli nabídnout funkce služeb relevantní přímo pro vás, například přizpůsobené výsledky vyhledávání, personalizované reklamy a detekci spamu a malwaru. K této analýze dochází při odeslání, přijetí a uložení obsahu.
• Pokud nahrajete, odešlete, uložíte nebo přijmete obsah do nebo prostřednictvím našich služeb, poskytujete společnosti Google (a subjektům, se kterými společnost Google spolupracuje) celosvětově platnou licenci k užití, hostování, uchovávání, reprodukování, upravení, vytvoření odvozených děl (například děl, jež jsou výsledkem překladu, přizpůsobení/adaptací či úprav provedených za účelem jeho lepšího fungování v rámci našich služeb), komunikaci, publikování, provozování a zobrazování na veřejnosti a distribuci takového obsahu.

Paráda, nemyslíte?

Sdílení jednotlivých prezentací bude fungovat na principu speciální URL adresy nebo kódu, který musí divák zadat do okna při přihlášení se do služby. Nemusí přitom zadat ani svoje heslo, po zadání e-mailu se přihlašovací okno automaticky přesměruje na stránku, která vás požádá o zadání nickname a gift kódu, který vám byl přidělený. Samotná služba je momentálně k dispozici jen jako Preview, a tak pracuje na principu invite-only. Můžete se přihlásit a zaslat Microsoftu žádost na získání přístupu k Office Mix a dokonce ho můžete požádat o přístup k 180-denní trial verzi PowerPointu, pokud nemáte zakoupenou licenci.

Lidé, kteří chtějí vytvářet prezentace a sdílet je prostřednictvím služby Office Mix, získají od Microsoftu softwarovou sadu, která umožní nahrávat audio a video, vkládat interaktivní prvky do prezentace (kvízy a cvičení) a dokonce umožní i psaní rukou. Nebude chybět ani software pro nahrávání obrazovky počítače. Když je uživatel připravený vytvořit svoji prezentaci, stačí kliknout na tlačítko Create Mix, které umístí prezentaci a všechny potřebné soubory na cloud. Odtud se už jen stačí podělit se studenty a přáteli o odkaz nebo klíčovou frázi, která jim  prezentace zpřístupní.

Seán používá cloudové úložitě OneDrive tak, jako mnoho z nás. A jako mnoho z nás se i jemu stalo, že se nějak „sekla“ synchronizace mezi lokální a cloudovou složkou. Seán je ovšem programátor a podle všeho i dost zvídavý člověk, a tak si na to posvítil. Pro začátek využil kontrolní součty, aby si jen ověřil, že soubory, přenesené na cloud se liší od originálů. Lišily se skoro všechny a to byl počátek podrobného průzkumu situace - viz. originál v angličtině pro hodně zvídavé.

Výsledek Seánova zkoumání mě trochu děsí:

Microsoft přidává do souborů vždy pár řádků, které podle všeho slouží přinejmenším k jednoznačné identifikaci firmy a uživatele, kde byl dokument vytvořen.

Tak se mi zase jednou potvrzuje, že:

•  “Velký bratr“ je všude
• Google, Facebook, Microsoft a mnozí další využívají miliónů uživatelských i firemních dat na svých serverech např. takto:
  •  K pronikání do našeho soukromí a k cílení reklam.
  • Indexováním obrovského souboru dokumentů, kalendářů, e-mailů, databází a fotografií získávají obchodně a strategicky nedocenitelná data.
  • Statistické zpracování dat s hledáním korelací a trendů jim poskytuje schopnost predikce vývoje trhu a dává jim, dle mého názoru, nezaslouženou a nebezpečnou globální taktickou převahu.
  • Pokud se chcete opravdu vyděsit, tak k výše uvedenému ještě přidejte dnes už velmi spolehlivou technologií rozpoznávání obličejů ve fotografiích a skutečnost, že většina fotografií dnes obsahuje zeměpisné souřadnice místa, kde byly pořízeny.

Ovšem modifikace originálních souborů, kterou dle Seánova průzkumu provádí Microsoft na svém OneDrivu, to už je hodně silná káva, co myslíte?

O co jde?

Eye-Fi vyrábí paměťové karty, ve kterých je vestavěna vlastní Wi-Fi. Pomocí této Wi-Fi se fotoaparát připojí do sítě a díky aplikaci na počítači se fotografie průběžně přenášejí bezdrátově do definovaného úložiště.

V poslední době Eye-Fi tuhle myšlenku ještě vylepšili, a teď nabízejí vlastní cloudové úložiště a to S NEOMEZENOU KAPACITOU! Cena je jednotná – 49 dolarů ročně, tedy asi 1000 Kč. Varianta zdarma není (pouze zkušební doba), takže je to cíleno na ty z nás, kteří to myslí s archivací fotek aspoň trošku vážně.

Co můžete tedy od produktů Eye-Fi ve spojení s jejich cloudovou službou očekávat?

• Fotky z foťáků budou díky paměťové kartě s Wi-Fi automaticky přeneseny na cloudové úložiště.
• Fotky ze smartphonů a tabletů budou na cloud přeneseny taky, protože Eye-Fi na to vytvořili aplikaci!
• Jak aplikace, tak i cloud nabízejí silné nástroje pro organizaci a prezentaci fotografií.
• Všechny své fotky tedy budete mít dostupné kdykoli odkudkoli a nebudete se muset ani starat o jejich přenos z foťáku nebo telefonu.

Můj závěr (pokud se mýlím, prosím o komentář): Existuje spousta podobných služeb. Jenže Eye-Fi to mají díky kombinaci s Wi-Fi paměťovými kartami a díky neomezenému prostoru na cloudu vyřešené mnohem komplexněji. Podle toho, co jsem zatím zjistil, se nebojím říct, že pokud těch 1000 Kč ročně investujete (a k tomu si koupíte tu kouzelnou paměťovku do foťáku), nebudete už pro ukládání fotek potřebovat nic jiného. A to má cosi do sebe…

Jo – mimochodem, pokud si koupíte tu paměťovku, tak dostáváte cloudové úložiště na 90 dnů zdarma.

Nyní je tedy DELL znovu soukromě vlastněnou společností řízenou „srdcaři“, může si dělat, co chce a maximálně toho využívá – z bývalého výrobce hardwaru se zázračnou rychlostí mění na velkého hráče v segmentu datových center a cloudových řešení. Konkurenční firmy se vesměs zatím nevymanily z moci burzy a jsou tak mnohem svázanější. Jak vedení, tak zaměstnanci DELLu si novou situaci pochvalují, cítí čerstvý vítr v plachtách a věří ve světlou budoucnost firmy.

Co je internet věcí:

Každý tuší, že existuje mnoho zařízení, vybavených čidly a senzory, které snímají nějaké hodnoty, které někam ukládají, aby je následně mohly použít. Příkladem jsou řídicí jednotky automobilů, výrobní linky, ale také třeba chytřejší domácí lékařský teploměr nebo tlakoměr dokáže uložit hodnoty a následně zobrazit trend. Miniaturizace a dnešní dotaženost technologií pro bezdrátovou komunikaci a všudypřítomný přístup k internetu vedou k tomu, že moderní zařízení neukládají tyto hodnoty „do sebe“, ale na internet. A když už to tak je, tak není problém vyvinout aplikaci, která shromažďuje data z jednotlivých připojených „věcí“, dává je do souvislostí a na základě vyhodnocení takto může jednotlivé věci i řídit. Výsledná situace je, že věci o sobě vzájemně vědí a chovají se podle toho. takže když si pak do nákupního seznamu ve svém smartphonu zapíšete, že chcete koupit 4 másla, tak Vám za chvíli dojde odpověď od vaší ledničky, že tam jednak ještě dvě másla máte a pak taky, že tam na ty 4 másla stejně není místo. Vy následně pomocí aplikace v telefonu vysvětlíte ledničce, že ty 4 másla jsou pro kamaráda. A kamarádova lednička napíše zprávu Vašemu kamarádovi … omlouvám se, to jsem se nechal unést a nemístně zlehčuju technologický pokrok

Realita je ovšem ještě divočejší, protože už dnes vlastně existuje, budu-li parafrázovat nadpis, hodně rozvinutý „internet lidí“. I tady rozvoj cloudových technologií a smartphonů a jiných osobních komunikátorů umožnil dnešní stav, kdy na internetu jsou k dispozici hodně podrobná data o spoustě lidí, jejich aktuální geografické poloze a mnoho jiných informací. Ukládání údajů věcí i lidí do internetových úložišť tak vytváří všeobjímající „Internet věcí a lidí“.

To, že tento dnešní trend bude do budoucnosti jen sílit a stane se standardem potvrzují investice velkých firem, namátkou tyto:

• V lednu Google koupil mladou a nenápadnou kalifornskou firmu Nest, která vyrábí jen detektory kouře a termostaty, připojené k internetu. A za tuhle firmu zaplatil 3,2 miliardy dolarů!
• Včera Microsoft uvedl nový přírůstek do svého cloudu Azure. Je jím cloudová služba, nazvaná Azure ISS (Intelligent Systems Service), která slibuje zjednodušení správy strojů a zařízení, připojených k „internetu věcí“.

To, že i Microsoft, známý svým zdrženlivým přístupem, uvádí službu pro internet věcí, naznačuje mnohé. Přinejmenším to, že jeho nový šéf Satya Nadella přináší čersvý vítr a také, že trend internetu věcí musíme brát velmi vážně.