Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že sporná směrnice o preventivním uchovávání údajů o internetové a telefonní komunikaci není v souladu s unijním právem. Právní norma je tedy neplatná. Opatření znamenalo mimořádně závažný zásah do soukromí a osobních práv občanů. Dle znaleckého posudku vydaného loni v prosinci je norma v plném rozsahu neslučitelná s tzv. unijní chartou, tedy Listinou základních práv Evropské unie. Směrnice nařizovala, aby telefonní a internetoví operátoři pro potřeby vyšetřovatelů po dobu nejméně šesti měsíců, nejdéle pak dva roky, uchovávali takzvaná metadata, tedy doprovodná a lokalizační data veškeré komunikace. Metadata umožňují získat informace kdo komu telefonoval, odkud se hovor uskutečnil či jak dlouho trval. Samotný obsah rozhovorů však operátoři neuchovávali. Česká novela, která byla uvedena v platnost v říjnu 2012, stanovuje, že policisté mohou mít přístup k telekomunikačním datům pouze při vyšetřování trestného činu, jehož horní hranice trestní sazby je aspoň tři roky. Po skončení vyšetřování se také nově člověk, jehož údaje byly zjišťovány, o této věci dozví. V minulosti taková povinnost neexistovala. Soud ale zároveň konstatoval, že uchovávání údajů pro účely vyšetřování skutečně odpovídá cíli obecného zájmu a že sběr metadat, a nikoli obsahu, nezasahuje do podstaty základních práv na respektování soukromého života. Dodává, že unijní zákonodárci překročili přijetím normy hranice vyváženosti a že lidé mohou mít dojem neustálé kontroly soukromí. Média tento verdikt označují jako přelomový, například Německo na rozhodnutí soudu vyčkávalo, aby mohlo připravit příslušný zákon o uchovávání dat.
