1. Spletl jsem se. Včera začala konference Google I/O 2014 a já jsem očekával strhující show plnou bombastických novinek pro koncové uživatele. První den konference je za námi a skutečnost byla jiná: Google, stejne jako předtím Apple, uvedl hlavně spoustu novinek pro vývojáře a definoval nové větve svého operačního systému Android. Stejně jako Apple, tak i Google staví do popředí bezešvou spolupráci všech zařízení, vybavených různými klony Androidu nebo ChromeOS. Jasně se ukázalo, že Google rozprostírá své snahy do všech směrů, a tak jednotlivé větve Androidu už dnes pokrývají  oblasti TV, aut, chytrých hodinek, mobilů, domácí elektroniky, fittness, ukládání dat atd. Jak je vidět, světové špičky od sebe opisují a těžko lze říct, kdo je v které chvíli pro koho inspirací a kdo zrovna opisuje – myslím, že to bude tak 50:50 Trochu to připomíná předjíždění kamiónů na D1 – nekonečné a s nejistým vítězem. Pro nezasvěceného pozorovatele to vypadá jako závod vyrovnaných soupeřů, ale je potřeba si uvědomit, že pokud jde o finance, tak je Apple hráč z úplně jiné ligy a nelze se divit, že tuhle soutěž má někdy zdánlivě trochu „na háku“ a jde si vlastní cestou …
2. Víte, co je to crowdfunding? Je to takhle: Pokud máte dobrý nápad, tak právě crowdfunding je způsob, jak získat peníze na jeho realizaci. Stručně by se dalo říct, že jde o komunitní financování s využitím možností internetu. Včera jsem o tomto hodně rychle se rozvíjejícím fenoménu mluvil s kolegy v práci a říkal jsem si, že by tohle téma stálo za samostatný článek. Dnes jsem ale zjistil, že takový článek už moc pěkně napsal někdo jiný, tak si jej přečtěte - stojí to za to.
3. Párkrát už jsme psali o dronech. To jsou ty automatické, počítači řízené létající „potvůrky“, které mohou fotografovat, natáčet video, doručovat balíčky atd. Hodně se do nich v poslední době investuje a zdálo se, že je čeká světlá budoucnost – např. Amazon je reálně testuje jako automatické doručovatele menších zásilek. Jenže americké úřady tenhle vývoj tvrdě „zatíply“. Vydaly zákon, ve kterém specifikují, k jakým účelům se drony mohou v komerční sféře používat a v něm prakticky zakazují vše, v co doufal jak Amazon, tak i filmová studia, realitní makléři a jiné soukromé společnosti. Detailní rozbor situace je v angličtině dostupný na mém oblíbeném serveru Ars Technica. Naše česká legislativa je zatím mnohem benevolentnější, takže kdo má nějaký podnikatelský záměr s drony, je nejvyšší čas na realizaci – než se česká nebo EU legislativa inspiruje u amerických kolegů.
4. Včera jsem psal, že mě těší, že už nejen já, ale i jiná média začínají ve velkém psát o všudypřítomném špehování a budoucnosti bez soukromí. Tady je další důkaz …
5. Linuxáci, kteří na svém desktopu používají Ubuntu, by měli obrátit pozornost k Linux Mint. Tohle distro, odvozené z Ubuntu, je vždy postavené na verzích s prodlouženou podporou (LTS) a jeho filozofií je stabilita a dlouhodobá použitelnost. Myslím si, že je to nová zářící stálice na linuxovém nebi …
6. Pokud trochu programujete a baví vás hry a výzvy, zkuste http://willyouhack.me/   (pro popis klikněte na „HOW“)

Všechny rychlovky

Nejčtenější příspěvky

Znáte hru 2048? Také jste jí propadli? A znáte jejího autora?

Autorem hry 2048, která v posledních týdnech získala obrovskou popularitu, je mladý webový vývojář z Itálie, dvacetiletý Gabriele Cirulli. Následující text je víceméně co nejpřesnějším překladem (fakt jsem se snažil :-)) textu, který Gabriele včera uvedl na svém blogu. 

2048, úspěch a já

Posledních pár týdnů jsem zažil docela divokou jízdu. V březnu jsem jen tak pro zábavu napsal hru s názvem 2048 a jako open-source ji umístil na GitHub (nejznámější úložiště open-source projektů, verzovaných systémem Git). Vůbec jsem nečekal, že se v následujících týdnech stane hra naprostým hitem! Hraje ji více, než 23 miliónů lidí!

Bylo to snad nejvíce vzrušující období mého života. A také nejvíc stresující. Když víte, že miliony lidí hrají vámi napsanou hru, je to skvělý pocit, který dává motivaci k další a další tvorbě. Jenže celosvětová popularita vás může vystavit celé řadě dosud neznámých problémů. Máte pocit, že lidé od vás ledacos očekávají a tenhle pocit vás může docela rozhodit.

Rozhodl jsem se podělit se s vámi o zkušenosti, které jsem získal v osobní i profesionální oblasti a také o postupnou změnu názorů na vývoj mobilní verze hry. Je to docela dlouhé čtení, ale doufám, že to má nějaký smysl a že to třeba pomůže těm, kteří se dostanou do podobné situace.

Jak to začalo

Hru 2048 jsem napsal za víkend. Už v té době jsem byl dost pohlcený dvěma hrami stejného typu, nazvanými 1024 a 2048. Tyhle hry jsem opravdu miloval a řekl jsem si, že vytvořím svou vlastní verzi s jinou grafikou a rychlejšími animacemi. Jen tak – prostě proto, abych si dokázal, že to zvládnu. V té době jsem neměl ani potuchy o existenci hry Threes, která byla první hrou tohoto typu ar ze které všechny ostatní vycházejí. Autoři Threes, Asher Vollmer a Greg Wohlwend, nalili do jejího vývoje spoustu času a úsilí. Nedávno, celkem pochopitelně, vyjádřili své zklamání nad popularitou, kterou získaly klony jejich hry. Úplně chápu, jak se cítí a velmi oceňuji to množství práce a nadšení, které do Threes dali. Moje 2048ka jim vděčí za svou existenci, to je bez debat.

Když jsem svou 2048ku napsal, nahrál jsem ji na GitHub tak, aby byla všem dostupná a tím to pro mě skončilo. Nedělal jsem si na ni nijaký osobní nárok, protože jsem si byl vědom toho, že je z větší části založená na práci někoho jiného. Ještě jsem publikoval informace o tom, že hra je na GitHubu, přímo na GitHub pages a na Designer news, protože jsem byl přeci jen trochu zvědavý na zpětnou vazbu.

Následující den mi napsal kamarád, ať se podívám na titulní stránku HackerNews (agregátor zpráv ze světa IT). Někdo tam o mojí 2048 informoval a ta zpráva byla na prvním místě! Podíval jsem se na Google analytics a nevěřil svým očím: Na stránce s hrou bylo aktuálně pře deset tisíc návštěvníků! Vůbec jsem nechápal, co se děje.

Myslel jsem si, že je to jen náhodná kumulace návštěvníků, která rychle opadne. Nedokázal jsem ale potlačit zvědavost a celý den jsem sledoval trvale rostoucí statiky návštěvnosti! Zmocňovalo se mě vzrušení a taky mě to trochu děsilo. Překvapilo mě množství pozitivních ohlasů v komentářích – všichni svorně tvrdili, že nedokázali hru přestat hrát, a to i na úkor pracovní produktivity!

Následující dny

V dalších dnech už jsem se cítil trochu lépe. Začaly se objevovat mobilní verze 2048ky, z nichž některé vůbec nezmiňovaly předešlé autory a jiné zase úplně imitovaly moji verzi. Vzhledem k reakci autorů hry Threes jsem to bral tak, že je v pořádku, že nepokračuji dál ve vývoji.

Kamarádi i rodiče to však viděli jinak. Tvrdili mi, že na mém postupu nebylo nic nečestného. Říkali, že tím, že jsem „do toho dál nešlapal“ a nepracoval na mobilních verzích, jsem zahodil šanci, která se už asi nebude opakovat. Určitou dobu jejich názory nepadaly na úrodnou půdu a já jsem byl rád, že jsem se takhle zachránil před stresem a zmatkem, které jsem v době masivního úspěchu webové verze pociťoval.

Pocit spokojené rezignace mi však dlouho nevydržel a po pár dnech jsem začal pociťovat palčivé zklamání nad promarněnou příležitostí. Taky jsem měl pocit, že lidi v mém okolí jsou mnou a mým přístupem zklamaní. A co mě štvalo úplně nejvíc byla skutečnost, že něčí jiná verze 2048ky se dostala na vrchol žebříčků v AppStoru!

Blýská se na lepší časy

I přes zmatek v hlavě a stupňující se zoufalství jsem měl pár důvodů k dobré náladě. Samozřejmě existují lidé, kteří za účelem zisku okopírují cizí práci – ale byl jsem velmi potěšen a překvapen množstvím lidí z open-source komunity, kteří se nezištně pokoušejí vylepšit a rozvinout to, co někdo jiný začal. Našel jsem bezpočet derivátů 2048ky a s kažým jsem strávil nemálo času. Byl jsem nadšený, když jsem viděl, s čím ostatní přišli. Lidi z open-source komunity nalili hodně kreativity do ladění hry a někteří vytvořili úplně nové věci. Dělá mi radost vědět, že někdo věnuje čas na rozvinutí mé práce! Jsem holt ten typ, kterého nejvíc motivuje, když může udělat něco pro druhé.

Změna názoru

Díky pomoci rodičů a přátel jsem postupně došel k názoru, že jediný způsob, jak se necítit poražený a nelitovat promarněné příležitosti, je zvednout hozenou rukavici a začít pracovat na mobilní aplikaci. Nebudu to dělat pro zisk, to pro mě není to nejdůležitější. Záleží mi hlavně na tom, abych se zbavil „lůzrovských“ pocitů, bez ohledu na to, jak bude moje mobilní aplikace úspěšná. Ostatně, co by si o mně lidi pomysleli? V každém rozhovoru jsem tvrdil, že z etických důvodů nechci na hře vydělávat. Takže kdybych změnil názor, každý by si myslel, že jsem pokrytec a že mě motivuje chamtivost. A za takového člověka opravdu nechci být považován.

Nakonec jsem ale po pár dnech názor změnil a možná, že jsem tím mnoho lidí zklamal. Musel jsem ale pokračovat ve vývoji už jen kvůli zahnání pocitů ze ztracené šance. Byla to složitá volba a jeden z důvodů napsání tohoto článku je i to, abych vysvětlil svou situaci a svá rozhodnutí. Aby všichni pochopili, jak jsem se cítil a co mě nakonec motivovalo udělat věci tak, jak jsem je udělal.

Vývoj mobilní aplikace

Pořád jsem zastával názor, že vzít hru tak, jak je a jen ji „zabalit“ do mobilní aplikace, je venkoncem špatná věc. 2048ka není jen moje. Patří nespočtu dalších přispěvatelů, kteří v ni věří a já nemám právo použít ji jen pro sebe. Pokud tedy mám vytvořit aplikaci, musím do ní sám dát hodně úsilí.

Nakonec jsem aplikaci psal „od nuly“ a trvalo mi celý měsíc, než se podařilo ji naleštit do stavu, ve kterém by měla právo na existenci. Protože jsem jen webový vývojář, neodvážil jsem se začít vyvíjet aplikaci přímo pro iOS nebo Android a očekávat, že z toho vypadne něco použitelného. Rozhodl jsem se tedy použít aplikaci PhoneGap, která umožňuje napsat mobilní aplikaci s použitím HTML, CSS a Javascriptu – tedy prostředků, které jako webový vývojář umím používat.  Problém při použití PhoneGap je, že pokud chcete, aby výsledek vypadal přirozeně jako standardní aplikace, máte před sebou hodně trnitou cestu. Naštěstí vyvíjím pouze hru, ne standardní aplikaci, takže se nemusím tak striktně držet vizuálního stylu jednotlivých systémů.

Chtěl jsem, aby alikace měla nějaké menu, protože nedává příliš smysl, aby hráč hned při spuštění aplikace „skočil“ do hry. Menu by mi také dávalo možnost přidat do hry různé další herní módy, což by kvalitu aplikace dost zvýšilo. Chtěl jsem udělat herní logiku natolik obecnou, aby bylo možné nové herní módy jen jednoduše „přivěsit“ k jádru aplikace tak, aby se samy začlenily do rozhraní.

Takže jsem nakonec skončil u toho, že musím celou aplikaci napsat od nuly. Jedinou částí, kterou jsem mohl použít ze svého původního webového projektu, je logika pohybu dlaždic – aby zážitek ze hry zůstal stejný. A je to dobře, protože publikovaná aplikace už nebude open-source, takže by ani nebylo fér do ní použít kód, na kterém spolupracoval i někdo jiný.

Finální kód aplikace je nakonec skoro 3x delší, než kód původní webové verze. A naprostá většina kódu je úplně nová. V průběhu programování jsem našel mnoho způsobů, jak zlepšit a zjednodušit kód i rozhraní. Postupně chci tyto poznatky přenést i do kódu open-source verze, aby je mohli využít ostatní vývojáři.

Pokud chcete viděl výsledek mého snažení, tak tady je aplikace pro Android i iOS.

Závěr

Doufám, že moje zpověď nabídla smyslupný vhled do kolotoče, kterým jsem prošel díky popularitě 2048ky. Jsem si vědom, že asi ne vše jsem řešil úplně správně. Většina mých rozhodnutí stála na pocitech ohledně ztracené příležitosti. Já jsem jen cítil obrovský zmatek a snažil se s tím nějak vyrovnat. Motivace ziskem z projektu byla úplně okrajová. Pokud se někdy dostanete do podobné situace, snad Vám moje zkušenosti pomohou a budete se rozhodovat snadněji a třeba i lépe.

Další články na téma IT-Business

Nejčtenější příspěvky

Open-source? Proprietární SW? Co to je?

Existují dva  hlavní přístupy k vývoji SW.

• Open-source: Zdrojové kódy i celá analýza a dokumentace vývoje jsou veřejně k dispozici na internetu a kolem tohoto zdroje informací se vytváří dobrovolná skupina vývojářů, která postupně vyvíjí resp. rozvíjí příslušný produkt. Zdrojové kódy jsou tak analyzovány a doplňovány lidmi z různých koutů světa, kteří mají o danou problematiku zájem. Také, díky veřejné dostupnosti zdrojových kódů, existuje spousta lidí, kteří práci dobrovolných vývojářů kontrolují a upozorňují na chyby.
• Proprietární nebo také closed-source software: Vzniká pro nás standardnější cestou, kdy softwarová firma zaměstná programátory a tito potom za zavřenými dveřmi vyvíjejí příslušný produkt. Zdrojové kódy jsou v tomto případě zásadně neveřejné, protože představují vlastně ono dílo resp. majetek zaměstnavatele, za jehož vytvoření programátorům platí jejich mzdu a který následně prodává zákazníkům.

Z letošní statistiky firmy Coverity vyplývá, že na jimi zkoumaném vzorku v roce 2013 bylo méně chyb v open.source softwaru.

Znamená to, že open-source je bezpečnější? Má tahle informace vůbec nějakou vypovídací hodnotu?

Řekl bych, že moc velkou vypovídací hodnotu tato statistika nemá a že ji Coverity dělá spíš tak nějak pro to, aby vykázali činnost a zasloužili si svou mzdu. Proč si to myslím?

• Vzorek programů, který pro analýzu použili, je poměrně malý. Z oblasti open-source obsahuje spíše menší projekty. Tedy už vypovídací hodnota vzorku dat je přinejmenším diskutabilní.
• Automatická analýza zdrojového kódu odhaluje spíše formální nedostatky a programátorské překlepy. Bezpečnostní chyby však bývají většinou způsobeny chybou analýzy a návrhu řešení.

Předpokládám, že v různých médiích bude hodně komentářů statistiky od Coverity, ale pro mně je její vypovídací hodnota z výše uvedených důvodů blízká nule, bohužel.

A jaký je můj názor na otázku, položenou v nadpisu? Vidím to takhle:

• Kvalita a bezpečnost vyvíjeného softwaru závisí především na profesionalitě programátorského týmu, úrovni jeho vedení a důrazu, jaký je kladen na kontrolu výsledků. A je jedno, jestli je tým tvořen open-source komunitou nebo zaměstnanci softwarové firmy.
• Pokud programátoři udělají ve vývoji chybu nebo třeba záměrně nechají „zadní vrátka“, je při open-source přístupu o dost větší pravděpodobnost, že se na to přijde.
• Je dost příkladů z praxe, kdy v proprietárním a drahém softwaru renomovaných firem byly nalezeny naprosto zásadní bezpečnostní díry, protože se holt šetřily náklady ve vývoji.
• V poslední době je ale také dost případů, kdy byla zjištěna infiltrace agentů nebo jiných darebáků do open-source týmu za účelem vnesení bezpečnostní díry, kterou by potom „investor“ onoho darebáka mohl využívat.

Suma sumárum: Přes všechna pro a proti věřím, co se bezpečnosti týče, více open-source produktům. A nejsem rozhodně sám, stačí si přečíst blogy a komentáře adminů velkých firem. Ono totiž udělat nějakou lumpárnu při open-source vývoji je něco, jako loupež za bílého dne a pod dohledem policejních kamer. A pokud bezpečnostní díra vznikne pouze chybou programátora nebo kontrolního týmu? Jsem si jistý, že pak jsou si všechny metody rovny, protože chyby děláme všichni.