Dropbox koupil pár zajímavých startupů. Podle jejich zaměření lze usuzovat, že se DropBox hodlá proměnit na kompletní pracovní prostředí s funkcemi sociálních sítí, editací dokumentů a spoustou dalších vychytávek. A to je od pouhého souborového úložiště, kterým dnes DropBox je, opravdu velký posun. Krok je to celkem logický, protože DropBox má obrovskou uživatelskou základnu, a tak má dost velkou šanci ukousnout kus koláče i v dalších oblastech.
Teoreticky se můžeme těšit na VDSL připojení o rychlosti až 100Mb/s na stávajících „měděných dvoudrátech“, které dnes „umí“ max. 40Mb/s. Tenhle zázrak umožňuje technologie zvaná vectoring. Funguje to, jak už to u geniálních věcí bývá, vlastně jednoduše: Změří se, jak se kvůli přeslechům po cestě od operátora k uživateli „pokazí“ signál – a následně se o tyto hodnoty upraví signál na straně operátora (dost mi to připomíná dnes už historický Dolby systém kazetových magnetofonů). Takže k uživateli pak dorazí signál v takové podobě, v jaké jej operátor původně vysílal. Je jasné, že k tomuhle je potřeba upravené technické vybavení, které je prý ale levné a není s tím žádný zásadní problém. Problém je, že pokud chce operátor vectoring nasadit, musí mít kontrolu NAD VŠEMI LINKAMI V JEDNOM DSLAMU. A to bude u nás dost těžké, protože v česku je běžné, že linky v rámci jednoho DSLAMu mají pronajaté různí operátoři Takže uvidíme, jak to nakonec dopadne. Zatím mi to přijde spíš jako marketingový humbuk.
Stal se historický průlom: první systém umělé inteligence prošel tzv. Turingovým testem. Tento test má prověřit, zda se stroj chová opravdu inteligentně. Tentokrát se komise nechala přesvědčit, že se „baví“ s živým člověkem, přestože se „bavila“ se strojem, vybaveným systémem umělé inteligence – viz. originál zprávy. Tenhle výsledek je především vynikající reklamou pro všechny týmy kolem vývoje umělé inteligence a jejich nadějí na zisk financí pro další vývoj. Skutečnost je ale taková, že Turingův test má spoustu limitů i spoustu odpůrců a hlavně se nikdo nemůže shodnout na tom, co to vlastně ta inteligence je – a to se potom těžko prokazuje její existence. Já v tom také nemám jasno, protože: Všechny dnešní systémy umělé inteligence jsou vlastně postavené na tom, že mají obrovskou databázi informací a z ní díky ďábelské rychlosti počítačů a za pomoci předem definovaných algoritmů vybírají adekvátní reakci na konkrétní situaci. Můj názor je ale trochu jiný. Myslím si, že inteligence u člověka znamená schopnost vymyslet něco nového a použitelného v situaci, ve které ještě nikdy nebyl a nemá k ní tedy žádné informace. Podle mě je dnešní systém umělé inteligence něco jako úplně tupý, ale strašně rychlý knihovník. Ale třeba se pletu a všechno je jinak
Různé více či méně bombastické titulky hlásí, že se objevila možnost virového útoku na chytré televize pomocí pozměnění digitálního signálu, přijímaného přístrojem. Mně to ale nepřijde jako žádné překvapení. Vždyť je to všechno stejné: Notebook, tablet, chytrý telefon, chytrá televize, chytré hodinky – všechno je vlastně počítač, připojený k internetu. A digitální signál není nic jiného, než forma datové komunikace. Útok viru na kterékoliv z těchto zařízení tedy není žádným překvapením. Navíc vzhledem k překotnému vývoji v těchto oblastech nelze od výrobců čekat, že by otázce zabezpečení věnovali velkou pozornost.
Takže uvidíme, jak to nakonec dopadne. Zatím mi to přijde spíš jako marketingový humbuk.
