Nechci se tvářit jako prorok, ale řekl bych, že „slepá cesta“ bude v budoucnu správné označení pro technologii virtualizace desktopů. Do této technologie se vkládaly velké naděje a nemalé prostředky na vývoj řešení (vmware, citrix aj.). Všechna tato řešení krásně fungují, ale narážejí na několik drobností, které jim podrážejí nohy:
- Nepřináší očekávanou finanční úsporu (snad jen v dlouhodobém pohledu na TCO) díky velmi nepřátelské licenční politice Microsoftu. V dnešní situaci, kdy cena za pořízení notebooku i s operačním systémem je stejná, jako pořízení licence pro virtualizovaný operační systém … se pro tuto jinak krásnou technologii těžko hledají pádné argumenty.
- Uživatelé se jednoduše necítí dostatečně komfortně při práci se vzdáleným počítačem. Chtějí mít svoji plochu na svém notebooku …a basta.
- Při hlubší analýze se ve většině případů ukáže, že není moc důvodů toto řešení nasazovat a že lépe vyhoví použití virtualizovaných resp. vzdálených aplikací.
- Svět jde jinudy. Oproti stavu před cca 5 lety, kdy se řešení pro virtuální desktopy začalo klubat na světlo, jsou dnes trendem webové aplikace, se kterými směr SaaS (Software as a service, tedy software jako služba) dostává ten správný význam.
- Řešení s virtualizovanými desktopy tak nalézá své uplatnění v nemocnicích, úřadech, a tam, kde je zabezpečení dat a naprostá kontrola nad nimi nejdůležitějším požadavkem.
Možná se k nám tato technologie dostane oklikou „přes mraky“ – tedy od cloud providerů – a my si budeme moci např. od Amazonu pronajmout celý Windows desktop i s aplikacemi (za tučný příplatek třeba i s AutoCADem), to vše za hodinový paušál. A budeme tenhle svůj „počítač“ spouštět ve webovém prohlížeči na svém Chromebooku za pár korun. To by se mi asi i líbilo … hlavně, kdybych byl ten cloud provider a nebo aspoň jeho ajťák 
